Leden 2017

Sherlock BBC: Ohlédnutí za čtvrtou sérií

23. ledna 2017 v 19:24 | Grace |  Sherlock BBC

Za cenné rady a připomínky děkuji Nel.

Jsou to tři roky od poslední série Sherlocka a rok od vánočního speciálu Přízračná nevěsta. Čtvrtá řada Sherlocka tentokrát podle scénářů Stephena Moffata a Marka Gatisse (tedy již bez Stephena Thompsona) přistála na našich obrazovkách... a jak Moriarty říká, není to pád, který je smrtelný. Je to přistání.

Původně jsem se bránila nutkání vystavět tuto recenzi na výčtu věcí, které v nové řadě nedávají smysl a které dokonce podrývají i to málo, co dávalo smysl v epizodách předchozích. Myslím, že se takové konfrontaci ale nedá s úspěchem vyhnout. Sherlock se zvrtnul v absurdní spektákl, který není těžké přirovnat k samozvané parodii. Možná je nasnadě přemýšlet o názvu nového žánru, který není ani detektivkou, ani mystérií, a jehož hlavním posláním je šokovat, mást a oblbovat bez ohledu na narativní logiku a kauzalitu událostí. A bez ohledu na diváka. Přinejmenším by si spousta z nás přestala stěžovat na přetrvávající žánrovou frustraci.

Považuji za důležité na začátku zmínit jistá slova tvůrce a showrunnera seriálu, Stephena Moffata. Ten reagoval na výtky ohledně děr ve svých scénářích tvrzením, že díra ve scénáři ('plot hole') je něco, co nejde nijak vysvětlit, ať už na papíře, tak diváckým úsilím. Jinými slovy pokud si dokážete sledované události nějakým způsobem sami vysvětlit, pak to není chyba ve vyprávění, ale autorský záměr. A diváci to umí. Několikrát dokázali, že jsou ve vysvětlování a přikládání významů sebemenšímu detailu dokonce daleko kreativnější než sami tvůrci. Jenže není to právě hlavní poslání detektiva vysvětlovat zdánlivě nevysvětlitelné?


A ne. Tentokrát se už Moffat nemůže schovávat za svá slova, že Sherlock není detektivkou, ale seriálem o detektivovi. Pomineme-li fakt, že na hledání nějaké detektivní zápletky, aby si divák najal detektiva, jen namátkou - detektiv si přece všimne chybějícího skla. Detektiv si neplete psa s lidskou bytostí. Detektiv zná váhu lidského života a dokonce je sám zranitelný a světe div se - opravdu může po pádu z druhého patra zemřít!

Pokud by Moffat svému tvrzení skutečně dostál a myslel ho vážně, proč by ztrácel čas stejně neuvěřitelnou expozicí a ještě neuvěřitelnějším vyústěním? Nebylo by daleko smysluplnější využít ten čas pro další dvě nebo tři mučící komory? Představme si například situaci, kde by Sherlock musel rozhodnout, kterého z jeho nejbližších kousne jedovatý had zatímco Sherlock bude v rekordně nízkém čase podkresleném Moriartyho video výstupy vyrábět protijed. Nebo jestli to bude Watson či Mycroft kdo bude muset za zvuku dramatických tónů říct Sherlockovi do očí "I hate you!" Nebo kdy si Watson bude muset vybrat jestli mu Sherlock ustřelí pravou nebo levou ruku? Well... zní to hloupě? Ale vždyť je tam přece to letadlo! A když si Sherlock myslí, že letadlo může letět hodiny bez kontrolních hlášení a letoví dispečeři si jej nevšimnou a nepodniknou adekvátní kroky k jeho záchraně, pak je třeba toho patřičně využít!